Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Podkožní tuk neboli podkožní tuková tkáň je typ tukové tkáně, která se nachází těsně pod kůží. Množství podkožního tuku závisí částečně na genetické predispozici, ale zejména na faktorech životního stylu, jako je fyzická aktivita a strava. Lidé s velkým množstvím podkožního tuku mají často i velké množství viscerálního tuku. S podkožním tukem se každý rodí. Kromě dědičných vlivů mají lidé obvykle větší množství podkožního tuku, pokud: ve stravě přijmou více kalorií, než spálí, mají sedavé zaměstnání, mají málo svalové hmoty, mají málo aerobní aktivity, mají diabetes mellitus, jsou rezistentní na inzulin. Podkožní tuk má několik důležitých funkcí: Je to hlavní způsob, jakým tělo ukládá energii. Funguje jako „vycpávka“ či „polštář“, který chrání svaly a kosti před nárazy nebo pády. Prochází jím nervy a krevní cévy, které se nacházejí mezi kůží a svaly. Izoluje organismus a pomáhá mu regulovat teplotu. Pomocí speciální pojivové tkáně připojuje pokožku ke svalům a kostem. Podkožní tuk je důležitou součástí lidského těla, ale pokud je ho v těle uloženo příliš mnoho, může člověku hrozit vyšší riziko zdravotních problémů, včetně srdečně-cévních onemocnění, cukrovky 2. typu, některých typů zhoubných nádorů, syndromu spánkové apnoe apod. Viz také tuky (lipidy), tuková tkáň, viscerální tuk.

Podkožní vazivo (lat. tela subcutanea) je tkáň, která se nachází těsně pod kůží. Podkožní vazivo není součástí kožního systému, přesto vykonává některé funkce společně s kůží. Podkožní vazivo se skládá z řídkého kolagenního vaziva a tukové tkáně, jimiž procházejí nervy a krevní cévy. Jednou z funkcí podkožního vaziva je spojovat kůži se strukturami, které se nacházejí pod ní (např. s kosterními svaly, s kostmi apod.) a zajišťovat mírnou pohyblivost kůže vůči těmto strukturám. Podkožní tuková tkáň slouží k ukládání energie a tepelné izolaci. Tato tuková tkáň je na těle rozmístěna různě. K vnímání vibrací slouží speciální mechanoreceptory, takzvaná Vaterova–Paciniho tělíska. Obrázek: Struktura kůže – schematický nákres. (Zdroj: Aufbau der Haut, Janica Nolte, DocCheck, by BioRender.com (2023); převzato z https://app.biorender.com/biorender-templates; licencováno pod CC BY-NC-SA 3.0.) Viz také kůže, vazivo.

Mononenasycené tuky jsou takové tuky, které jsou tvořeny mononenasycenými mastnými kyselinami. Mononenasycené tuky se vyskytují například v olivách, arašídech, avokádu, některých druzích ořechů (např. lískové ořechy nebo pekanové ořechy), v mandlích, v dýňových a sezamových semíncích. Viz také tuky (lipidy), polynenasycené tuky.

Nasycené tuky jsou takové tuky, které jsou tvořeny nasycenými mastnými kyselinami. Mezi nasycené tuky se řadí většina živočišných tuků (máslo, sádlo, mléčné výrobky apod.). Existují však výjimky: například mořské ryby obsahují velké množství nenasycených tuků, které jsou zdraví prospěšné. Viz také tuky (lipidy), nenasycené tuky.

Polynenasycené tuky jsou takové tuky, které jsou tvořeny polynenasycenými mastnými kyselinami. Polynenasycené tuky se vyskytují například v některých druzích rostlinných olejů (slunečnicový, kukuřičný, sójový, lněný), v některých druzích ořechů (např. vlašské), ve lněných semíncích a v rybách. Viz také tuky (lipidy), mononenasycené tuky.

Trans tuky jsou takové tuky, které jsou tvořeny transmastnými kyselinami. Trans tuky se vyskytují především v průmyslově ztužených tucích, které se používají v kuchyni nebo do pečiva. Najdeme je tak v prakticky jakémkoli pečivu z listového těsta, ale i ve smaženém pečivu (koblihy) nebo ve fast foodu (hranolky). Viz také trans-, tuky (lipidy), nasycené tuky, nenasycené tuky.

Tukové buňky je jiný název pro adipocyty. Viz také tuky (lipidy), buňka.

Tuky je jiný název pro lipidy.

Vitaminy rozpustné v tucích jsou vitamin A, vitamin D, vitamin E a vitamin K. Vitaminy rozpustné v tucích se při nadměrné konzumaci v těle ukládají a je možné se jimi předávkovat (viz hypervitaminóza). Viz také vitaminy rozpustné ve vodě.

Tuková dřeň je jiný název pro žlutou kostní dřeň. Viz také tuky (lipidy).